Tetovaný

Pompeii-Movie-2014

Nedávno byl v kinech uveden akční snímek Pompeje, za nímž stojí režisér Paul W. S. Anderson. Důvodem, proč se ale zmiňuji o filmu Pompeje, je skutečnost, že právě Paula W. S. Andersona si Peter V. Brett vybral pro natočení filmu Tetovaný podle první knihy svého Démonského cyklu. Nedalo mi to tedy a na Pompeje jsem si zašla do kina. A jaké jsou první dojmy?

No, na úvod je třeba říct, že mě stálo dost úsilí vyvarovat se předsudkům vzhledem k množícím se komentářům, že se jedná o „zase jeden Andersonův kousek“. Kupily se názory, že je to směska Spartaka, Titaniku, Romea a Julie, Gladiátora a já nevím, čeho ještě. Zkrátka hlavně spoustu efektů, akce, třískání a bouchání na pozadí takzvaně  epického příběhu o zkáze, zakázané lásce a nepřízni osudu.  No uznejte sami, že s takovými ohlasy v zádech se pak jde do kina těžko.

Mnozí filmoví fajnšmekři, nároční diváci anebo lidé, kterým jde zkrátka kritizování tak snadno, jako zavázat si tkaničky u bot, si jistě tento film nezařadí ani mezi „hodné dokoukání až do konce“. Věřím, že pro ty, co si potrpí na detailech a kvalitě každým coulem, to muselo být docela utrpení. Nicméně, z pohledu tuctového nenáročného diváka (myšleno tak, že neanalyzuji každý záběr kamery nebo pohyb či výraz herců) musím říct, že jsem neměla nutkání z kina odejít. Jinými slovy nebylo to tak zlé, jak by snad bylo možné očekávat po všech těchto názorech.

Kit HaringtonJe třeba vyzdvihnout působivé záběry sopky, opakující se mírné otřesy, které ohlašují blížící se neštěstí, a pak také povedená hudba Clintona Shortera. V hlavní roli můžeme vidět Kita Haringtona, coby nikam nepatřícího otroka Mila. Ačkoli jako John Snow v Game of Thrones mi Kit neskutečně sednul, v Pompejích pro mě působil trochu jako pěst na oko, třebaže se na něj hezky kouká. 🙂

Což o to, na akční scény plné efektů se taky hezky kouká, ale samozřejmě, jak už to tak bývá, se značně pokulhávající uvěřitelností. Zběsilá jízda bortícím se městem, na všechny kolem padají trosky, jen hlavní aktéry ne a ne trefit, koně přeskakující krátery v zemi a další podobné eskapády, při nichž mnozí skřípou zuby, vyžadují nutně přivřít oči a mávnout nad tím rukou.

Celkově film ani nenadchne, ani neurazí. Je to zkrátka taková ta jednorázovka, na kterou se podíváte a už se k ní nevracíte. Myslím, že se tam dá najít pár světlých okamžiků, takže bych ho neposílala rovnou do hlubin, avšak se zcela vážnýma očima se k němu taky přistupovat nedá. Pokud však netrpíte nedostatkem nadhledu a shovívavosti, můžou být pro vás Pompeje příjemným filmem na večer.

Abych to nějak shrnula, v žádném případě to není trhák typu Gladiátor, na kterého si Pompeje možná trošku hrají, nebo jiný historický velkofilm, který by vás zarazil do sedačky. Nicméně je to pěkná podívaná, zejména ve chvíli, kdy sopka začne chrlit zkázu. Na závěr snad zbývá jen vyjádřit naději, že Paul W. S. Anderson se od Pompejí vyšvihne k ještě lepšímu výkonu při natáčení Tetovaného. Doufejme, že mu dokáže vdechnout autentičnost a tu správnou démonskou atmosféru.

Rubrika: Novinky

Zanechat komentář