Tetovaný

Krasii se muž posuzoval podle počtu jizev, které měl, a počtu alagaidémonů, které zabil. Věřili, že jim smrt v alagai´šaraku zajistí místo po boku Everama. Skoro všichni krasijští muži nad šestnáct let byli válečníci. Jen několik málo byli damové, duchovní, v Krasii rovněž světští vůdcové. Žádné jiné povolání se nepovažovalo za úctyhodné. Ten, kdo se dal na řemeslo či obchod, se nazýval chaffit a byl považován za podřadného, v krasijské společnosti sotva něco víc než žena.

Ženy dělaly ve městě všechnu běžnou práci od sedlačení a vaření po péči o děti. Kopaly hlínu a vyráběly nádobí, stavěly a opravovaly domy, cvičily koně, porážely dobytek a smlouvaly na trhu. Dělaly zkrátka všechno kromě boje. A přesto byly navzdory tomu naprosto podřízené mužům. Manželka a neprovdané dcery byly majetkem pána domu a on s nimi mohl nakládat dle libosti, dokonce je i zabít. Muž si mohl vzít mnoho manželek, ale kdyby se žena nechala mužem, který nebyl jejím manželem, byť jen vidět nezahalená, tak mohla být – a často bývala – vydána na smrt. Krasijské ženy byly považovány za postradatelné. Muži nikoli.

Krasijská hierarchie je velmi členitá co se týče společenského postavení, a cizí terminologie může ve čtenáři na první pohled způsobit zmatek. Zde jsou proto uvedeny jednotlivé výrazy, popsán jejich význam i příslušnost k dané společenské sortě.

Šar´dama Ka – Osvoboditel
Damaja – manželka Osvoboditele

ŠARÚMOVÉ = VÁLEČNÍCI

Šarúm Ka – první válečník; nosil černý kaftan bojovníků a bílý turban duchovních
kai´šarúm – kapitáni, pobočníci Šarúma Ka; velí oddílům dal´šarúmů; Nosí černé kaftany a bílou roušku
kaprál – nosí černý kaftan a rudou roušku; hodností sice kai´šarúma nepřevyšuje, ale říkalo se, že slovo rudé roušky má větší váhu než slovo bílé roušky
dal´šarúm – krasijská kasta válečníků; nosí černé kaftany a černé turbany
cha´šarúm chaffit, který dostal druhou šanci a získal tak možnost stát se válečníkem poté, co poprvé selhal nebo poté, co mu byla tato čest v dětství odepřena z různých důvodů; nosí hnědé kaftany, turbany i noční závoje, aby byl zřetelný jejich chaffitský původ
chi´šarúm – severský chin odvlečený na krasijský výcvik
šarúm´ting – dívka, která zabila démona v alagai´šaraku a byla jí přiznána práva šarúmů
Nie Ka – „první z nul“, první z nie´šarúmů; symbolem hodnosti je kožený uzlovatý řemínek uvázaný kolem nadloktí; ostatní nie´šarúmy může sekýrovat a trestat dle libosti, avšak za jejich chyby vždy zodpovídá a přijímá tresty on
nie´šarúm – učeň, ještě ne válečník, ale už ne chlapec; nosí prosté bílé bido (tj. bederní rouška)

DAMOVÉ = KNĚŽÍ

Andra – nejvyšší z damů, nejvyšší soudce, který má moc dokonce i nad Šarúmem Ka
damaji´ting – nejvyšší z dam´ting určitého kmene; nosí k bílému dama´tingskému rouchu černou plachetku s bílým závojem; dvanáct damaji´ting dvanácti krasijských kmenů tvoří radu Damaji´ting
dama´ting – tajemné krasijské kořenářky; nosí bílé kaftany a vidí do budoucnosti; dokonce i dal´šarúmové se jich obávají a poslouchají je na slovo
nie´dama´ting – učednice na damu´ting;  nosí bílé kaftany, jen tvář nemají zakrytou; vyřezávají si tajemné vrhací kůstky z kostí démonů, opatřené chranami, s jejichž pomocí věští budoucnost; jakmile jsou kůstky hotovy a nie´dama´ting poprvé předpoví budoucnost, stane se z ní dama´ting
damaji – nejvyšší z damů určitého kmene; dvanáct damaji dvanácti krasijských kmenů tvoří radu Damaji
dama – duchovní, světští vůdcové; nosí bílé kaftany
nie´dama – duchovní ve výcviku; nosí bílé bido protažené nahoru přes jedno rameno, bílá rouška je znakem prvního roku výcviku, kdy je nie´damům zakázáno mluvit

DŽIVY = MANŽELKY

Dživa Ka – první manželka; má právo prohlédnou si a zamítnout jakékoli případné dživy sen, další manželky, a všechny jí jsou podřízené; má absolutní vládu nad domácností a dětmi, je první hned po muži
dživa sen – ostatní manželky
dživa´šarúm – ženy v harému určitého kmene, jež slouží válečníkům pro potěchu před nočním bojem v Labyrintu; milostnému řemeslu je vyučují damy´ting; protože Krasia potřebuje další válečníky, je povinností dal´šarúmů udržovat dživy´šarúm svého kmene stále těhotné

CHAFFITÉ A CHINOVÉ = ODPADLÍCI A CIZINCI

chaffit – ten, kdo není schopen zařadit se mezi bojovníky nebo duchovní, dal se na řemeslo nebo obchod; jsou považování za podřadné a nosí ostudné hnědé kaftany a čapku
chin – cizinec; podle Krasijců jsou všichni chinové zbabělci, kteří se vzdali boje – výraz „chin“ byla urážka

Krasijci bojují s démony každou noc v Labyrintu – uměle vytvořeném bludišti plném pastí. Nejdříve se bránou vpustilo dovnitř několik tuctů démonů. Hned za bránou stála skupina válečníků, známých jako štváči – byli povětšinou staří a slabí čili postradatelní. S křikem a výskotem se rozptýlili do démonských řad a předem dohodnutým způsobem je rozháněli, aby je rozdělili a odlákali hlouběji do Labyrintu.

Větrné démony sráželi zatíženými sítěmi pozorovatelé stojící na zdech Labyrintu. Na démony sražené na zem vybíhali z maličkých chraněných výklenků kůlaři, nabodli je a připoutali jim hnáty k chraněným kůlům zatlučeným do země, aby se nemohli vrátit do Jádra a prchnout před jitrem.

Písečné démony hnali do pastí – širokých jam překrytých pískově zbarvenou plachtou. Pod udusanou hlínou na dně jam byly položeny kameny z lomu, které jim odřízly cestu do Jádra.

Povely:

Ačá – bojový pokřik ve významu „Pozor, nebezpečí!“
Alagai dole – upozornění na shození démona chyceného v síti dolů do Labyrintu. Přidává se místo dopadu, např. severovýchodní čtvrtka, druhý plást.
Óót – upozornění štváče na blížícího se démona

Krasijské kmeny:

Kadži
Madžáhové
Badžinové
Mehndingský kmen
Krevachové
Nandžijové
Šarachové
Mehndingové
Džámové
Chandžínové
Šundžinové
Andžhové

Krasijský šarúmský výcvik:

Každý z dvanácti krasijských kmenů má vlastní šaraj (bojovou školu), který nese název daného kmene – tzn. kadži´šaraj, madžáh´šaraj, apod. Již v útlém věku, deset jedenáct let, jsou chlapci odebíráni matkám a posláni do šaraje, aby nalezli svou Hannu Paš, cestu, kterou jim Everam vyvolil. Odtud vyjdou jako damové, dal´šarúmové nebo chaffité.

Po nástupu do šaraje dostanou bida, prosté bílé bederní roušky a stanou se tak z nich nie´šarúmové, ještě ne válečníci, ale už ne chlapci. Každý den za úsvitu vyvedou kaprálové nie´šarúmy na cvičiště, kde je nechají celé hodiny stát na prudkém slunci, zatímco jim dama káže o slávě Everamově. Břicha mají prázdná a kolena se jim podlamují únavou a nevyspáním. Po těchto shromážděních jim rozdají misky a přinesou kotel kaše. Nikdy jí není dost pro všechny. Kdo chtěl jíst, musel si vybojovat místo ve frontě.

Po jídle začne výcvik. Běhají přes překážky, aby získali vytrvalost, a dlouhé hodiny cvičí šarukin, pohybové sestavy, které tvoří základy pěstního souboje šarusahku. Během výuky damové postupně vybírají některé chlapce na zvláštní výcvik a vysílají je na cestu, kde obléknou bílou a stanou se z nich nie´damové. Jiní chlapci, příliš slabí nebo pomalí, jsou vyloučeni jako chaffité a musí se nadosmrti vrátit k hnědým dětským šatům.

Později se začínají nie´šarúmové seznamovat s Labyrintem, museli ho znát dokonale. Každý z nich musí složit zkoušku mužnosti – osvědčit se v nočním boji s démony. Jakmile nie´šarúm na zdi Labyrintu lapí do sítě svého prvního démona, je povolán do alagai´šaraku (nočního boje). A jakmile přežije noc v Labyrintu a zabije démona, oblékne čerň a stane se z něj dal´šarúm.

Veškeré krasijské výrazy použité v knihách naleznete zde: KRASIJSKÝ SLOVNÍČEK

Rubrika: Knižní reálie

Zanechat komentář